Podnikám, podnikáš, podnikáme – díl první

Byrokracie, velké množství institucí, kterými se musím prokousat, než dosáhnu cíle. Nedostatek informací, spousta zbytečně ztraceného času.

Asi tak by se daly do pár slov shrnout mé zkušenosti se zařizováním živnosti ve Francii. Je to už deset měsíců od chvíle, kdy se rozjel vlak, za kterým pomyslně vlaju. Když už mám konečně pocit, že budu moct naskočit, zrychlí nebo přejede na druhou kolej.

Nebýt tvrdohlavá a přesvědčená o tom, že opravdu chci „podnikat“ na vlastní triko, asi už bych to dávno vzdala.

Je až neuvěřitelné, že i po tom skoro roce stále ještě nemám v pořádku zařízené všechny formality k živnosti. Jsem ve fázi, kdy odvádím všechny potřebné poplatky, pravidelně každé tři měsíce. Vystavuju faktury a mám jednoduché účetnictví, jak to vyžaduje zákon. Ale například k dnešnímu dni nemám 100% jistotu, že kdybych byla hospitalizovaná, pojišťovna moje výdaje uhradí. Jak je to možné? Jednoduše proto, že dané instituce od dubna stále ještě nepředaly informace o změně mého stavu ze zaměstnance na podnikatele…

Že si mám dupnout? Chtít víc informací? Zkoušela jsem asi všechno. Nespočet telefonátů. Stohy dopisů. Dokonce jsem byla osobně i na pojišťovnách, které s mým případem nemají nic společného, ale přeci jen, kdo ví 🙂 I úřední šotek se mohl splést a zaslat mou složku jinam 🙂 „Ale madam, to musíte počkat“ nebo „Zavolejte si na…“ či ještě líp „S tímhle jsme se ještě nesetkali“.

Jak říkají Francouzi, trojice RSI-URSAFF-CMA, to je smrtelná kombinace. Oč jde? RSI: organizace spravující zdravotní pojištění živnostníků, URSSAF – i tato organizace se zjednodušeně řečeno stará o zdravotní a další pojištění, CMA – Komora řemesel. Jde o tři instituce, kterým se budoucí živnostník nevyhne a v začátních (stejně jako teď já) tráví hodiny lítáním od jednoho k druhému. (znáte tu scénu z Asterixe a Obelixe, kde potřebují vyplnit formulář? Tak nějak to vypadá v realitě dnešních dní 😉 ).

A tak týdny plynou, moje nervy tečou, ale to je tak vše, co pro danou věc můžu udělat. Jednou za čas si udělám „fajnový den“, vydám se na obchůzku všech zainteresovaných institucí, poptám se, co je nového a s pocitem, že příště to třeba vyjde, se večer vracím domů.

– pokračování příště –